K ovcím jsme si pořídili krávy Dahomey

Naši péči o louky a pastviny stále posouváme tak, aby vedla k větší druhové pestrosti. A občas to znamená taky trochu experimentovat. O zapojení krav do pastvy přemýšlíme už delší dobu, mimo jiné po debatách s botaniky o tom, co dalšího by mohlo našim pastvinám prospět.

Pást krávy není nic složitého, pokud máte několik větších souvislých ploch. Jenže my máme několik stád ovcí a během sezony s nimi putujeme mezi desítkami lokalit po velké části Beskyd. Krávy proto musí zvládnout cestovat s námi. A právě tady začíná být důležitá jejich velikost.

Opravdu mini

Dlouho jsme pokukovali po plemeni Dexter, které patří mezi menší plemena skotu. Na časté převážení z údolí do údolí nám ale pořád připadaly trochu velké. Když se u nás začalo objevovat plemeno Dahomey, zbystřili jsme.

Dahomey pochází ze západní Afriky a je považováno za nejmenší plemeno skotu na světě. Dospělá zvířata měří v kohoutku kolem 90 centimetrů. Krávy váží v průměru kolem 180 kilogramů, býci asi 260 kilogramů. Pro srovnání – běžná dospělá kráva může vážit 600 kilogramů i více. Dahomey je tedy sice mini, ale pořád je to pořádný kus zvířete.

Dalším krokem bylo vyřešit peníze. S jedním z našich dlouhodobých partnerů jsme se domluvili, že experiment s minikrávami můžeme zařadit mezi netradiční způsoby péče o louky, které dlouhodobě podporuje. Díky podpoře automobilky Hyundai jsme tak mohli Leu a Zdeňka pořídit a začít zkoušet další způsob, jak o beskydské louky pečovat. Malá kráva totiž rozhodně neznamená malé náklady – a samotným nákupem zvířat výdaje nekončí.

Proč vlastně krávy?

Proč si pastvu komplikovat kravami, když máme ovce? Protože kráva se na louce chová jinak. Jinak si vybírá potravu, jiným způsobem spásá vegetaci a svou hmotností a pohybem také jinak narušuje půdu.

Právě rozdílný způsob pastvy může být pro louku užitečný. Co ovce nechají být, může chutnat kravám – a naopak. Společně tak mohou lépe omezovat některé dominantní druhy trav a vytvářet prostor pro méně konkurenčně zdatné rostliny. Drobné narušení drnu navíc vytváří místa, kde mohou vyklíčit nová semena. Taková odhalená místa má taky rád hmyz. Výsledkem může být pestřejší mozaika prostředí, kde si to své najdou jak rostliny, tak hmyz i další zvířata.

Jestli to tak bude fungovat i na našich pastvinách, chceme postupně ověřit v praxi.

Nejdřív se musí naučit být ovcemi

Lea a Zdeněk se teď učí respektovat elektrické ohradníkové sítě, zvykají si na lidi a postupně je čeká také seznamování s jejich budoucími kolegyněmi. Během podzimu bychom je chtěli poprvé zařadit do jednoho z našich ovčích stád. Přes zimu pak budou mít dost času si na ovce dobře zvyknout a od jara by už měli společně vyrazit na pastviny.

Teď jsou Lea se Zdeňkem ještě telata. Do příští sezóny ale povyrostou a nás čeká praktická část celého experimentu: naučit je cestovat s ovcemi po Beskydech a sledovat, co společná pastva udělá s vegetací. Pak teprve budeme vědět, jestli byl náš nápad s minikrávami dobrý.

Líbí se vám, co děláme? Podpořte nás na www.darekprobeskydy.info.

Tato dvě teleta jsem si mohli pořídit díky podpoře Hyundai Motor Manufacturing Czech.