Sólo pro pískorypku

Pískorypka chrastavcová je samotářská včela. Nevytváří složitou sociální strukturu s královnou a dělnicemi, ale jedna matka má jedno hnízdo nebo lépe řečeno jednu chodbičku s několika komůrkami, do kterých vloží vajíčko a rovnou i zásobu pylu a nektaru pro budoucí larvu. Larvy se po nějakém čase zakuklí a vývoj dokončí až v létě příštího roku, kdy vyletí dospělé včely, spáří se a vývojový cyklus se opakuje. Až sem žádný zádrhel není, kdyby jen pískorypka chrastavcová nebyla tak vybíravá! Včelka sama se krmí nektarem jen několika málo druhů rostlin, zato larvy, ty potřebují jen a pouze pyl chrastavce rolního. Jedna samička potřebuje nepřetržitou nabídku pylu ze zhruba deseti rostlin po dobu dvou týdnů. A to už může být v dnešní krajině problém. Zejména proto, že pískorypka se málokdy vzdálí od hnízda dál než 900 metrů. V současné krajině, kde v důsledku zemědělských dotací a velkoplošného hospodaření lehnou v jednu dobu obrovské rozlohy luk, navíc mnohé se mulčují, což nemá chrastavec rád, je seriózní problém najít dostatek kvetoucích rostlin. A k tomu ještě připočtěte potřebu najít holou plošku půdy, kde si pískorypka může vyhrabat chodbičku a aby toho nebylo málo, pískorypka chrastavcová má i svou osobní „kukačku“. Parazitickou včelku – nomádu ozbrojenou – která je vázána jen na ni a přesně v kukaččím stylu klade vajíčka do cizích hnízd.

Pískorypka chrastavcová se snadno pozná – je velká zhruba jako včela medonosná, létá z chrastavce na chrastavec a má oranžovým pylem obalené nohy, což je vidět už z dálky. První zadečkové články jsou červené s černou tečkou. Včelka je rozšířená po celé Evropě od centrálního Španělska po Ural a od jižních částí Norska, Švédska a Finska po Sicílii. Osídluje teplejší biotopy, preferuje louky s řídkou vegetací na písčité půdě. Hustě zapojený travní drn pro ni může být taky limitující. Hnízdo se skládá z hlavního tunelu dlouhého asi 20 cm a na něj navazujících zpravidla 6 hnízdních komůrek. Létá od června do srpna, dospělci se živí nektarem rostlin z čeledi štětkovitých. Larvy jsou krmeny výhradně pylem chrastavce rolního. Přestože hostitelské rostliny jsou stále široce rozšířené, druh v posledních desetiletích silně ubyl v celé Evropě. Důvodem jsou zřejmě změny v hospodaření, které vedou k nedostatečné potravní nabídce.

Na Červeném seznamu IUCN je pískorypka chrastavcová vedena jako téměř ohrožená (NT), nejpočetnější populace se nacházejí v širším okolí Alp, Dánsku a třeba jižní Anglii, kde je pro druh realizován záchranný program. V České republice žije velmi roztroušeně, v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky je hodnocena jako ohrožený druh (EN). Zhruba od roku 2017 probíhá expanze druhu, která je zachycena v Nálezové databázi ochrany přírody. V Beskydech byla poprvé pozorována v roce 2020 v Horní Bečvě (Přidal A.), na první louce v naší péči (Kamenné) se objevila v roce 2023 (Ohryzek J.).

Letos, zdá se, se s pískorypkou chrastavcovou roztrhl pytel a nacházíme ji i tam, kde bychom ji ještě vloni ani náhodou nečekali. Třeba na okraji Rožnova zhruba 100 metrů od posledních domů. Co je za takovou expanzí lze zatím jen stěží odhadnout, prozatím chceme tento jev zmapovat. A pomoct nám může každý. Pokud pískorypku letos uvidíte, vyfoťte ji a spolu s polohou nám fotku pošlete.

barbora.krupova@salamandr.info nebo nás kontaktujte přes náš facebook.

Výzkum včelovitých probíhá díky podpoře Nadace ČEZ a Hyundai Motor Manufacturig Czech.

Podívejte se na pískorypku do bohaté fotogalerie, kde jsou i různé barevné varianty.