Chceme do beskydské krajiny vrátit světlé lesy, které jsou podobně pesté a plné života jako pralesy, jen trochu jinak.
Publikováno 09. 06. 2026
Po jarním suchu konečně zapršelo a plevely, které jsme na úhor v dubnu vyseli, se začínají mít k světu. Úhor se nám pomalu zelená a my opatrně zjišťujeme, které z několika desítek vysetých druhů nám vzešly.
Proč úhor?
Na jednom tisíci metrů v Huslenkách jsme založili úhor. Napodobili jsme to, co dřív bylo v zemědělské krajině běžné. Úhor – kus pole, který se rok nebo i víc nechal ležet ladem, aby půda nabrala sílu a dávala napřesrok zase úrodu. V posledních letech už i z krajiny Horního Vsacka, kde se dlouho držela, téměř zmizela malá políčka. A s nimi i úhorové hospodaření a na ně navázané zajímavé plevely a jejich opylovači. V přírodě se prostě všechno řetězí a když zmizí jeden stavební kámen, zmizí celý řetězec druhů a vztahů mezi nimi. Z pohledu hmyzu je úhor nejen prostřeným stolem s širokou nabídkou jinde nevídaných květů, ale taky místem, kde se dá nasbírat stavební materiál potřebný pro hnízdění. A třeba někteří brouci rádi běhají po odhalené půdě, na kterou dnes už jen tak nenarazí. Mnohé druhy samotářských včel jsou na polní plevele a další druhy ruderálních ploch zaměřené. A protože úhor je vlastně kulturní biotop vytvořený člověkem, stojí trochu na okraji zájmu ochrany přírody.
Proč založili?
Zakládat úhor zní jako protimluv, ale je to tak! Podařilo se nám ve spolupráci s místním zemědělským družstvem sehnat pozemek, který ještě před pěti lety byl polem. Aktuálně to ale byla louka s pcháči a náletovými keři. Kdybychom ji jenom zorali a nechali ležet ladem, moc polních plevelů by na ní asi nevyrostlo. Navíc my jsme si dělali zálusk na druhy, které jsou už pár let poměrně vzácné a v semenné bance v půdě by nejspíš nebyly. Díky podpoře Hyundai Motor Manufacturing Czech jsme se mohli na úhor pořádně připravit. Nejenže jsme nemuseli těch tisíc metrů kultivovat ručně a mohli jsme to udělat ve spolupráci s místními hospodáři, kteří ještě mají stroje přesně tak velké nebo možná malé, že tisíc metrů nebyl problém, ale taky jsme si mohli sehnat semínka rozmanitých druhů plevelů. Vše jsme taky konzultovali s botaniky Správy CHKO Beskydy, abychom nenapáchali víc škody než užitku.
Jak založili?
Nejdřív jsme si museli poradit se trávou slehlou po zimě. Potom přišla na řadu hluboká orba a následně několik kroků kultivace, kde nechybělo třeba bránování. I po těchto krocích, kde nám nejlepším pomocníkem byl právě traktor, zbylo na budoucím úhoru dost práce pro čtyři ruce. Drny, které místy zůstaly ležet na povrchu, musely pryč, a tak jsme budoucí úhor ještě srovnali hráběmi a drny odvezli. A potom už začalo vyměřování a místy vylepšování půdy, aby některé citlivější druhy měly větší šanci na úspěch.
Co jsme vyseli?
Na založení úhorového políčka jsme se připravovali několik let. Sehnat osivo plevelů totiž není jednoduchý úkol. Navíc osivo musí splňovat podmínky regionality, protože jsme v CHKO. Takže jsme do příprav zapojili našeho věrného spolupracovníka, který se žádného úkolu nezalekne, a sice OSEVU ze Zubří. Některá semínka tak pocházejí od nich, některá jsme si sbírali v předchozích letech sami. A tak na našem úhoru dostala šanci třeba chrpa polní, mák vlčí, vikev huňatá, čekanka obecná, hlaváč žlutavý, měrnice černá a dalších několik desítek rostlin, které se můžou zařadit mezi polní plevely a druhy ruderálních ploch.
Na jak dlouho?
Výsevu v té nejlepší době bránily organizační i administrativní překážky. Úhor jsme tak oseli trochu později, než jsme chtěli, navíc letošní jaro bylo suché a semínka neměla optimální podmínky na klíčení. Letošním rokem ale náš úhor nekončí. Máme jej rozdělený a naplánovaný jako dvouletý a tříletý s pruhem jetele pro čmeláky na okraji. Takže co nevzešlo letos, určitě má šanci příští rok. Navíc podle aktuální situace jsme připraveni potlačit příliš bujné trávy poloparazitickými rostlinami, jako je kokrhel nebo černýš. A taky pořád sbíráme semínka dalších druhů, které do úhoru budeme přidávat.
A co bude dál?
V letošním roce budeme sledovat nejen plevely, které vyklíčily a jak se jim daří, ale taky opylovače – čmeláky a samotářské včely, kteří přiletí. Sledovat budeme taky pcháče a další nežádoucí rostliny a bude-li to potřeba, tak je budeme plet. A taky si budeme všímat trav a pokud by nám chtěly přerůst přes hlavu, nasadíme na ně kokrhel a spol. Pro rozmanitý hmyz, ale hlavně pro samotářské včely, jsme k úhoru umístili včelí domky a velkou hnízdní stěnu s mnoha materiály a hnízdními možnostmi tak, aby vyhovovala širokému spektru druhů a taky tam je malé pískoviště. Tady můžou najít svůj domov zase jiné druhy hmyzu.
Na úhoru můžeme pracovat díky podpoře Hyundai Motor Manufacturing Czech.
Chceme do beskydské krajiny vrátit světlé lesy, které jsou podobně pesté a plné života jako pralesy, jen trochu jinak.
Dobré srdce?
Kupte si něco v našem e-shopu
Pracovní tým?
Staňte se dobrovolníky
Zodpovědná firma?
Sponzorujte naši práci pro krajinu