Radhošťský chaos pro hmyz i turisty

Dnes to tak nevypadá – louky jsou udržované, výhledy nezarůstají. Ale když jsme v roce 2001 začali na Radhošti s výřezem, už na leckterých místech hrozilo, že louky zarostou smrky nebo břízami a výhledy budou postupně mizet. Oni Valaši už kdysi dávno dobře věděli, že na pastviny, které na hřebenech vytvoří, se díky drsnému horskému klimatu les jen tak rychle zpátky nevrátí. Ale po desítkách let od poslední pastvy ovcí už ta změna byla přece jen dost znát a les se začal hlásit o slovo.

Od té doby jsme vyřezávali ještě několikrát, postupně. A taky jsme tu pásli, vysekávali borůvku, místy narušovali drn a vysévali a vysazovali sem kvetoucí rostliny... S pravidelnou každoroční péčí jsme začali v roce 2014 a zatím v ní bez přestání pokračujeme na většině hřebenových luk. Od Pusteven na Černou horu to je téměř 12 hektarů. Letos jsme se rozhodli loukám péči zpestřit a nám plánování trochu zkomplikovat – některé části luk jednoduše vynecháváme. Ne úplně pravidelně, taky jsou to různě velké plochy, někde okraje, jinde kola nebo pásy, někdy jsou to dvě plochy, jindy čtyři, je to taková neuspořádanost, ale zároveň to má jasná pravidla, alespoň co se celkové velikosti týče. Je to něco, čemu odborníci říkají „mozaiková seč“. Oproti klasicky sečené louce tady zůstavají celý rok neposečená místa, která jsou hmyzu i jiným zvířatům k dispozici a nabízejí jim především klid. Na takhle pestrých plochách by si mohl hmyz lebedit. Je to větší příležitost pro podzimní přežití i přezimování, když už je v okolí všechno posečené.

Když to děláme na loukách jinde, v údolích nebo na svazích, okolním hospodářům to pak připadá, že jsme na něco zapomněli, nebo se na to vykašlali. Tak jsme zvědaví, jak se na to budou tvářit turisté. Letos si nás tu při práci fotilo snad ještě víc lidí, než kdy dřív. (Ale pomoc nikdo nenabídl). A my jsme si uvědomili, že minimálně stejnou službu, jakou dělá naše péče krajině a drobnému životu v trávě, poskytuje i cestovnímu ruchu.

Těší nás, že si toho už chvíli všímají starostové. A jsme zvědaví, jestli to někdy ocení i podnikatelé, kteří těží z toho, že radhošťský hřeben nabízí výhledy a krásnou procházku a že tu tak chodí víc lidí, než kdyby byl porostlý lesem. O Radhošť totiž, stejně jako o jiná místa, se můžeme starat jen díky podpoře peněz z Evropy, od našich firemních sponzorů, dárců z Dárku pro Beskydy a díky pomoci dobrovolníků. Díky těm všem si pak společně můžeme užívat výhledů z Radhoště. Díky za to!