Skurečena

Jak to bylo dříve

V minulosti tady v nadmořské výšce 800 metrů žilo pět rodin. Dětí bývalo v chalupách tolik, že by naplnily celou jednu třídu. V každé chalupě byla jedna nebo i víc krav, které pásly děti. Páslo se v lese, ale panským chodníkům se muselo vyhýbat. Pastvu potom musely děti odpracovat, tak třeba sušily hajnému na zimu do krmelce seno.

Jako by nestačilo, že je celá samota utopená v lesích, byla navíc obehnaná ploty kolem dokola. To proto, aby se zvěř z lesů nechodila pást na pole. Ploty byly ale i v lesích na hřebeni. Tam měly zase zabránit zvěři, aby přebíhala do lesa jiného majitele.

A dnes...

Dnešní louky jsou z velké části porostlé drátěnou trávou smilkou tuhou. Hustý travní drn úspěšně okupuje haferáčí, tedy borůvčí, jemuž se zalíbily nepasené louky na kyselých půdách. Pro potěchu smyslů našich i hmyzu tady kvetou byliny jako je rozrazil lékařský, mochna nátržník, violka psí, jestřábníky a další. Na nich se sladkým nektarem nakrmí nejen motýli.

Kudy tam

Luční enklávou Skurečena prochází v dolní části žlutá turistická trasa vedoucí z Prostřední Bečvy přes Martiňák do Podolánek. Na Martiňák vede hodně cest, ať si zvolíte jakoukoliv, vždycky odtud jděte po žluté směrem na Podolánky. Za 1 km chůze z kopce dojdete na Skurečenu.

GPS: 49.4584978N, 18.3273306E