Sazeničky do sucha i do vodičky

Pestřejší louka – to je náš cíl na novém místě v Krásné pod Lysou horou, o které jsme spolu s Hyundaiem začali pečovat přesně před rokem. Po výřezu stromů a keřů a sečení přišlo na řadu sázení bylinek.

Celkem to bylo 11 druhů a určitě nemá smysl psát jejich seznam (nejlépe i s latinskými názvy, jak to mívají přírodovědci ve zvyku, že?), ale aspoň pro představu: Do podmáčených částí na okraje tůní šel krvavec a kostival, na suchá místa mateřídouška s hvozdíkem, a tam, kde to bylo „něco mezi“, kohoutek nebo bukvice. Společně s dobrovolníky s Hyundaie jsme tu nakonec vysázeli více než 1 000 sazeniček vypěstovaných ze semínek, která jsme si v Beskydech sami posbírali.

A proč vlastně sázíme? I když to na první pohled možná vypadá spíš jako zahrádkaření, o vytváření bylinkových zahrádek tu opravdu nejde. Tahle pracná záležitost má smysl na místech, která byla dlouho zanedbaná, třeba i hodně zarostlá, a která jsou buď už uzavřená v lesích, nebo louky blízko nich jsou kvůli minulému hospodaření už hodně chudé. Takže by byla jen malá šance, že se tu i po letech našeho snažení obnoví dřívější pestrost. A ta pak není jen hezká, když louky kvetou, ale přitáhne i motýly a další hmyz a vrátí tak na louky život.