Dva různé projekty propojující tradiční hospodaření a nové poznatky z ochrany přírody, které cílí na vzácné druhy hmyzu a původních rostlin.
Rubrika Ze života Salamandru | Publikováno 20. 07. 2023
Louky na hřebeni mezi Pustevnami a Radhoštěm bývaly v minulosti mnohem barevnější a druhově bohatější. O návrat nebo alespoň přiblížení k takovému stavu se už deset let snažíme. V roce 2014 jsme začali výřezy několika stromů, které louky stínily a taky jsme odstranili starou trávu, která se za roky, kdy louky ležely ladem, na nich nahromadila. Pokračovali jsme pravidelným sečením a nakonec jsme v roce 2020 začali s výsevy původních druhů rostlin. Z radhošťských 15 hektarů luk se staráme o více než 11. Další přibližně 4 hektary jsou každoročně přepásány ovcemi z prostředků Agentury ochrany přírody a krajiny.
Díky trvalým botanickým plochám, které jsme tady před 10 lety založili a kontinuálně necháváme botaniky sledovat, víme, že novým rostlinám se na odlesněný hřeben nechce. A nebo se tam už ani nemůžou dostat, protože cesta z údolí semínkům zarostla lesem a taky samotné hřebenové bezlesí se oproti dobám, kdy pastva byla na svém vrcholu, velmi zmenšilo. Vlastně už není odkud nová semínka brát. Právě proto jsme se rozhodli, že si semínka necháme "vyrobit" a vrátíme je zpátky do luk.
Vybrali jsme rostliny, které se podle dostupné literatury na hřebeni vyskytovaly a kterým by místní podmínky mohly vyhovovat. Nasbírali jsme si je v jiných částech Beskyd a nechali si z nich založit matečné porosty, které po roce, některé po více letech, daly první sklizeň. S touto mravenčí prací nám velmi pomohla Výzkumná stanice travinářská ze Zubří. Některé matečné porosty máme taky přímo v zahradě našeho sídla v Rožnově. A protože vše je tak trochu pokus, některé rostliny jsme si nechali předpěstovat a jako malé sazeničky jsme je pak zkoušeli vysazovat přímo do luk.
Hustý travní drn jsme se snažili technikou před výsevy přemluvit, aby mezi sebe pustil malá semínka. Vysévali a vysazovali jsme na podzim, kdy nehrozí velká sucha. Na loukách jsme vytvářeli linie metr široké a často desítky metrů dlouhé a vše zaměřovali a zakreslovali do map pro pozdější kontrolu. Nakonec jsme na radhošťské louky vyseli přes 2 miliony semínek mateřídoušky, hvozdíku, chrpy luční, kokrhele a jiných květin. Zároveň jsme tam vysadili přes 1 500 sazenic. A letos jsme mohli vidět, jak se některé linie zabarvily křiklavou růžovou hvozdíků a při kontrolách nám pod nohama voněla mateřídouška.
Příroda nám pořád ukazuje, že věci nejsou tak jednoduché a přímočaré, jak si je vymyslíme. Takže zatímco na některé louce je v linii přímo růžový koberec hvozdíků, jinde nevzešel ani jediný. Při plánování těchto výsevů jsme počítali s tím, že se z námi založených linií rostliny postupně rozšíří do větší plochy – do louky. Zřejmě díky klimatickým podmínkám, chudé půdě a velmi hustému drnu trav se tak bude dít velmi pomalu. Ale už dnes může pozorný návštěvník, pokud se vydá do louky, narazit na mateřídoušku nebo na křiklavě růžový miniaturní karafiátek – hvozdík.
Pestrost radhošťským loukám vracíme díky podpoře Plzeňského Prazdroje - Pivovaru Radegast, Operačního programu Životní prostředí a díky spolupráci s automobilkou Hyundai na projektu Zachování horských luk a pastvin v Beskydech .
Dva různé projekty propojující tradiční hospodaření a nové poznatky z ochrany přírody, které cílí na vzácné druhy hmyzu a původních rostlin.
Dobré srdce?
Kupte si něco v našem e-shopu
Pracovní tým?
Staňte se dobrovolníky
Zodpovědná firma?
Sponzorujte naši práci pro krajinu
Začátek prázdnin byl ve znamení úklidu mokřadů, se kterým nám pomáhali dobrovolníci.